Úvod

Scenárista, dramaturg, copywriter, režisér

pátek 12. dubna 2013

Jak přežít na vesnici?


Tento článek je pouze pro měšťáky. Pokud to ještě nevíte, tak vesnice je velmi nebezpečné místo a měšťáci tu mohou přijít k psychické i fyzické újmě. Ale není třeba se bát, máme pro vás hned několik tipů jak tam přežít  a vrátit se do města celí a bez vidlí v zádech. 

Malé upozornění pro vesničany (měšťáci, toto není upozornění pro vás, takže ho prosím nečtěte a pokračujte o odstavec níž). Toto není článek pro vás, milí vesničané. Je psán pro ty cajzly a smogem nasáklé měšťáky, co si k vám na vesnici vozí válet šunky. I když se to může zdát, článek si z vás nechce dělat srandu. Už jen proto, že autor, i když sám měšťák, má kořeny na venkově a něco se tam v potu tváře nasbíral okurek, meruněk, jablek, brambor a tak. A teď už vážně odchod, protože začíná výklad pro měšťáky..Ahoj!

Pozdravte
Milí měšťáci, jak přežít na vesnici, kde si třeba chcete postavit malý útulný domek v moderním stylu a tam relaxovat po náročném týdnu? Jakmile jednou přejedete hranice vesnice (případně i nějakého toho psíka, který tam pobíhá), začněte  každého zdravit. Nemusíte troubit na návsi na kolemjdoucí babičky a hulákat na lesy, nemusíte ani blikat světly na děti. Prostě jen slušně pozdravte tak, aby vás někdo slyšel.
Nemusí vás slyšet všichni, stačí jen dva tři lidé, protože oni si to po vašem odchodu poví. Dětem se říká Ahoj, Čau nebo Tě pic, kluku, střední generaci Dobrý den a těm starším Pozdrav pánbůh-Dejžto pánbůh. Na otázku jak se vede, se odpovídá,,Stojí to za prd“,  ,,Jde to, ale mělo by zapršet.“ nebo ,,Mrrrhmh.“ Každopádně buďte slušní, ať zapůsobíte při prvním setkání dobře. Zvlášť důležité to je, pokud jste přejeli toho psa....

Buďte diskrétní
Pamatujte na to, že nejste ve městě. Nejste anonymní krasavice ani anonymní muž, který se za ní v davu otáčí. Zatímco ve městě si toho nikdo nevšimne, na vesnici si toho všimne každý (zpoza nenápadně poodhrnutých záclon). Nadarmo se neříká, že na vesnici vidíte sousedům až do kuchyně. Myslete na to a pokud chcete provádět  v soukromí domu něco neslušného (třeba se dívat na Peříčko), odtáhněte si postel a televizi do sklepa, kde vás nikdo nemůže monitorovat. Ani v soukromí sousedy nepomlouvejte. I kdybyste měli nakrásně pravdu, soused nemusí vědět, že mu čouhá sláma z bot. Obzvlášť pokud mu za pasem čouhá srp a za plotem mu pobíhá hladový pes baskervilský, krocan nebo šavlozubý jezevčík.

Ranní ptáče dál doskáče
Válet se v posteli do oběda v pruhovaných peřinách, to by se vám líbilo, co? Nic takového. Na vesnici se vstává brzy, pokud možno se slepicemi nebo alespoň s nějakým jiným domestikovaným tvorem (chrochtající prase, zívající alkoholik apod.). Jestli vstanete později než o půl deváté, stává se z vás v očích bystrých domorodců líný ospalý lemplík, který se neumí postavit k práci a je třeba to o něm rozhlásit v obchodě. Pokud chce vyspávat déle, měli byste určitě odtáhnout záclony, otevřít okna, vytáhnout rolety a pokud možno pustit rádio, aby to vypadalo, že jste vzhůru. Je to kruté, ano. Ale copak jste si mysleli, že život na vesnici je selanka? Proberte se a přečtěte si Babičku!

Riziko smrti hlady
Vesničané jsou sice samoživitelé, ale i oni nakupují v obchodech. Pokud tam chcete nakupovat jako oni a mít jistotu, že na vás zbude chleba, je dobré vstát o té půl deváté nejpozději. Na vesnici totiž mají otevřeno třeba jen od sedmi do desíti. No jo. Je to tak. Kromě toho se doporučuje, abyste se ohlásili v obchodě při příjezdu, protože obchody berou jen to, o čem vědí že prodají. Takže pokud vy zakoupíte neočekávaně jeden bochník chleba, je dost pravděpodobné, že někdo z vesnice bude ten den umírat hlady. A nebude vás mít rád. A objede vám auto klíčem. Nebo kosou. Když už se do místní sámošky vypravíte, počítejte i s omezeným výběrem. Krevety se na venkově nevedou, vážení (beztak si je nekupujete ani ve městě, dobře to o vás víme).

Práce ještě nikoho nezabila
...se říká. No nevím, pokud u nás čtete jednou za 14 dní seriál To už nerozchodí, tak jste dobře informovaní a jistě se práci moudře vyhýbáte. Práce zabila spoustu lidí a na venkově obzvlášť. Pokud na venkov zabloudíte, nesnažte se vesničany napodobovat. Obloukem se vyhněte kose, nezkoušejte zastavit odbržděný traktor řítící se ze svahu  a krmení králíků přenechejte odborníkům  Pokud chcete opravdu pomoct, můžete sbírat brambory za traktorem, ale beztak to nevydržíte dlouho a ztrapníte se. Nebo můžete mlátit prázdnou slámu, aby se neřeklo. Každopádně šetřete síly, protože jediné místo, kde můžete nasbírat body, je hospoda. A tam musíte být fit.

Kde se pivo pije, tam se dobře debatuje
Konečně prostředí, které je vám aspoň trochu známé. Pivo se možná čepuje lokální z nějakého menšího města v okolí, ale možná taky ne, globalizace už na český venkov dorazila. Pěkně pozdravte a sedněte si kam chcete. Až se s vámi začne někdo bavit, nastane vaše příležitost, protože máte informace z města. Nemachrujte, domorodci možná mají holínky od hnoje, ale v dutině lebeční mají stejný mozek jako vy. A používají ho. Navíc mají ještě selský rozum, takže si na ně fakt nepřijdete. Ale můžete je seznámit s tím, co se ve městě děje a o čem média moc neinformují. Např. že Praha a Brno jsou o prázdninách rozkopané na hlavních křižovatkách, ale dělníci se tam nějak moc nevyskytují. Taky můžete říct nějaké nové vtipy. Ty sice kolují po světě rychle, ale ne zas TAK rychle. Snažte se moc nepít a hlídat si přízvuk. Obzvlášť pokud jste z Prahy. Pražský přízvuk je hrozný a na Moravě se za to v některých vesnicích dokonce zabíjí! Kůže z Pražáků je pak vydělána a jsou z ní šity oděvy, které se pak zpětně a cynicky prodávají Pražákům v pražských obchodech. Ale to jsme odbočili...Zkrátka v hospodě se můžete skamarádit nad pivem se spoustou lidí a položit tím základní kámen svého úspěšného pobytu na venkově. Pořád ale zůstaňte pokorní, jinak dostanete preventivně přes čuňu.

Noční život
Při návratu z hospody se můžete uvolněně ploužit a motat. Neměli byste sice moc vykřikovat ,,Starosta je vůl!“, ale vyčůrat se můžete na hodně veřejných místech, protože všude je tráva, keře, pole a opilci. Pokud možno nic nerozbijte, nesnažte se pohladit tu sousedovic bestii vyjící za plotem na měsíc a nekřičte ani uprostřed svého domu. A nezapomeňte. Ještě než upadnete do bezvědomí, nastavte si budík na půl devátou.

Odjezd
Při odjezdu se se všemi srdečně rozlučte, na všechny, které budete míjet, zatrubte, zařvěte nebo zablikejte a až budete na hranicích vesnice, nezapomeňte se ještě jednou otočit a podívat se na místo, které je sice smrtelně nebezpečné, ale odkud se vám nechce. Protože kde jinde se člověk cítí doma a přitom si odpočne, nadýchá se čerstvého vzduchu prosyceného vůni hnoje a nabere nových sil? Kde jinde se mu dostane archetypálních výjevů jako je babička se šátkem, dědeček mlátící holí podvraťáka a dítě jedoucí na motorce oranicí. Na české vesnici – místě, kde má spousta z nás kořeny. A chalupy.

Žádné komentáře:

Okomentovat